Mapa - Kimbellovo muzeum umění (Kimbell Art Museum)

Kimbellovo muzeum umění (Kimbell Art Museum) je všeobecně zaměřené muzeum umění ve Fort Worthu v Texasu. Jeho budova byla postavena americkým architektem Louisem Kahnem a patří k jeho nejznámějším dílům.

Muzeum se nachází v kulturní čtvrti Fort Worthu. Je zde malá, ale velmi kvalitní sbírka evropských, asijských a předkolumbovských děl a konají se putovní či jednorázové umělecké výstavy.

Nadace Kimbell Art Institute, která muzeum zřizuje, vznikla podle přání podnikatele a sběratele umění Kay Kimbell, který usiloval o vznik uměleckého centra určeného pro obyvatele Texasu. Když v roce 1964 zemřel, jeho vdova Velma Kimbellová Fullerová se rozhodla využít dědictví k financování muzea.

Budova byla zadána v roce 1966 a otevřena v roce 1972. Jedná se o jedno z mistrovských děl architekta Louise Kahna. Je zde 11 150 čtverečných metrů rozdělených do řady prostorů definovaných rovnoběžnými oblými klenbami. Přerušení a nepravidelnosti mezi hlavními prostory se projevují jako rytmické variace: šestice rovnoběžných valených kleneb z vyztuženého betonu definuje rozdělení na tři části, centrální prostor se dělí na čtyři části. Slepé travertinové fasády dávají muzeu vzhled tvrze (srovnatelné s tvary ksarů v jižním Tunisku), což je obraz typický pro Louise Kahna. Přísná geometrie celku jasně zdůrazňuje každou část budovy.

* Západní hala, knihkupectví a kavárna mají bílé dubové parkety. Vnitřní nádvoří muzea obsahuje bronz Aristida Maillola Vzduch, navržený v roce 1938 a odlitý v roce 1967 (6. odlitek).

* Prostorový rytmus na západní straně budovy směřuje ven, kde je vodní hladina a park.

* Východní vchod do muzea zdobí další bronzová socha, a to Miróova Žena oslovující veřejnost z roku 1981. Je zde i ocelový objekt Richarda Serry Vír.

V organizaci muzea architekt Louis Kahn rozlišuje mezi „obslužným prostorem“ a „obsluhovaným prostorem“. Je to základní princip, který odkazuje na klasickou architekturu Palladia nebo Schinkela (Staré muzeum v Berlíně).

Budova má vynikající světelné podmínky vhodné pro prezentaci obrazů. Difuzéry pod betonovou klenbou propouštějí přirozené světlo ze štěrbin nahoře v klenbách; to má za následek změkčení vnitřní atmosféry v železobetonové budově. Světlo je zde dokonale rozptýlené a přesné. Muzeum je známé svým imaginativním využitím přirozeného světla, velkými prostorami a klidnou atmosférou. Budova získala nejvyšší vyznamenání od Amerického institutu architektů i také přední národní ceny za osvětlení a povedení stavby.